Československý postkonceptualismus
Galerie Kvalitář zahajuje letošní program výstavou Československý postkonceptualismus autorů Kataríny Hládekové a Ondřeje Homoly. Jedná se o jejich třetí společnou výstavu, obvykle totiž tvoří a vystavují samostatně, navíc jejich ideové a estetické přístupy jsou odlišné. Převážně objektová tvorba Kataríny Hládekové je konceptuálně vyhraněnější a mnohačetně sebereferenční. Ondřej Homola obvykle pracuje s médiem kresby, je obsahově přímočařejší a sdělnější. Jejich spolupráce má povahu jakéhosi „sebekurátorství“: autoři si stanoví tematické zadání, které v rámci výstavy společně ztvární. Obsahem tohoto zadání je v obecné rovině kritika pozice umělce v současném uměleckém provozu a humorná až sarkastická reflexe výkladů současného umění a jeho lokálních specifik.
Ústředním motivem této výstavy jsou zuby. Ano, zuby. Jejich vzhled a kvalita jsou příznakem úspěchu a společenského postavení, zdraví, mládí atp. Jsou také silnou komunikační spojnicí, zápletkou napínavých historek, pověr a legend. Jedná se o část lidského těla používanou jako ozdoba i symbolické platidlo: zvířecí i dětské zuby se sází do šperků, matky mají za první zuby dítěte „dostat na šaty“, zuby světců jsou součástí relikviářů. Mají tedy povahu komoditního artefaktu, v jehož zavržení či přijetí můžeme demonstrovat ledasco, včetně klíčových uměleckých přístupů, jako jsou konceptualismus a postkonceptualismus. Samozřejmě jsme v rovině metafory, jejíž role je pro československou verzi obou zmíněných proudů klíčová, ať už v poetickém modu, který je vztahován k české verzi, nebo v politickém a metafyzickém modu připisovanému slovenskému umění. Výstava je také reakcí na vztahy českého a slovenského kulturního kontextu, zprávou o jejich (často nevědomém) přetrvávajícím prolínání. Další indicií je zde ironie, nevážný přístup jak k narativu, tak ke kulturním a ideovým symbolům, kterou autoři využívají ke zpochybnění pilířů jakéhokoliv konceptuálního uvažování. K tomu tvůrci využijí mix svých typických postupů a žánrů: objektu, modelu a jeho fotografického záznamu či kreslené satiry.
Autorkou textu a kurátorkou je Marika Kupková.