Čarodějná laboratoř Antonína Procházky

Antonín Procházka (1882–1945) patří k zakladatelům českého moderního umění nejen pro svůj talent a invenci, ale také pro výraznou osobitost a originalitu projevu. Jeho tvorba je svébytnou vizí, ať už byla ovlivněna ozvuky kubismu, orfismu, nebo novoklasicismu. Hra s tvary, barvou, materiály i náměty se stává jazykem malby a smyslovým zážitkem.

Na výstavě jsou prezentována Procházkova díla ze sbírky Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO). Výstavní hodnota spočívá především v komplexním zastoupení uměleckých děl, která umožňují kvalitní retrospektivní přehled umělcovy tvorby. Jako příklad lze uvést obraz Ovoce a džbán (1907), který je považován za jednu z prvních maleb na pomezí kubismu na českém území. Antonín Procházka vytvořil také řadu autoportrétů mezi léty 1905–1909. Ve sbírce GVUO je zastoupen Autoportrét z roku 1908 s tváří mladého muže s náznakem úsměvu, který se objevuje i na řadě jiných jeho děl. Období kubismu, kdy autor pracoval velmi osobitým způsobem s tvaroslovím a barevností, zastupuje například obraz Koncert (1912), který vznikl za autorova ostravského pobytu. Ve 20. letech 20. století se Procházka vrátil ke klasicizujícím tendencím dobového civilismu. Obraz Za městem (1926) je lyrickou vizí s naivizující dikcí monumentálně komponovaného spojení figurálního a přírodního motivu.  

Akvizice Procházkových děl do sbírky GVUO byla vedena skutečností, že malíř působil v Ostravě více než deset let. V důsledku neutěšené finanční situace přijal jako kandidát profesury v roce 1910 místo suplujícího učitele krasopisu, geometrie i kreslení a asistenta na Zemské vyšší reálce v Moravské Ostravě, kde setrval až do roku 1921. Řada autorových stěžejních děl tak vznikla za jeho ostravského působení.

kurátorka: Renata Skřebská

Záštitu nad výstavou převzal Lukáš Curylo, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje. Financováno z rozpočtu Ministerstva kultury ČR.