BoysPlayNice Jakub Skokan – Martin Tůma: Zoolandscape

Jakub Skokan a Martin Tůma obvykle pracují pod společnou signaturou BoysPlayNice. Spolupracovat spolu začali už během společného studia v ateliéru fotografie na Univerzitě Bati ve Zlíně. Fotografují pro výrazné české architekty, designery, módní návrháře. Vedle toho přenášejí zkušenosti z užité a designerské fotografie do volné tvorby. Takový je jejich patrně nejznámější, dlouhodobě vytvářený projekt Zoolanscape. Vznikal od roku 2011, zpočátku byl cílen především pro formát knihy a až posléze bylo hledáno, jak jej přenést do kontextu galerie. Zahrnuje řadu samostatných částí, ve kterých je různou měrou zastoupen přístup obou autorů.

Prostředí zvířat je zde často fotografováno z pohledu diváka. Autoři často tohoto obyvatele přehlíží a soustředí se spíše na umělý biotop vytvořený v podmínkách střední Evropy, kombinují krajiny s časosběrnými sekvencemi snímků a nutí diváka hledat zvířecího aktéra na konstruované scéně. Nebo pobaveně snímají malované krajiny ve výbězích, které většinou malují sami zaměstnanci, nebo sledují, do jaké krajinné scenérie jsou umístěny samotné zoologické zahrady. Tak se z české krajiny náhle vynoří dva žirafí krky, mýval srůstá se stromem před namalovaným vodopádem a nejtypičtějšími africkými materiály jsou drát a beton. Za převážně africkými krajinami putovali oba autoři také do zoologických zahrad na Kanárské ostrovy, do Kyjeva, Vídně, Barcelony, Berlína nebo Mnichova.

Jak připomíná ve svém vlivném eseji Proč se dívat na zvířata John Berger, zoologické zahrady a umělecké galerie mají ledacos společného. Každý z nich odráží po staletí vytvářený kulturní obraz spektáklu, dívání se. Zoologické zahrady nejsou jen prostorem pro prezentaci exotických zvířat držených v zajetí, ale také zajímavým místem, kde se konstruuje lidská představa krajiny, ať už vhodného prostoru pro galerijní prezentaci zvířete nebo ideální krajiny daného podnebného pásma nebo státu. Mimo jiné je zde možné sledovat, jak je uvědomění si „přirozeného prostředí“ kulturně podmíněné a mění se v čase.

Jakub Skokan a Martin Tůma se tedy dlouhodobě věnují mnohovrstevnatému tématu, na jehož pozadí lze rozehrát řadu zajímavých fenoménů. Dotýkají se podobných témat, která už dříve rozpracovali Garry Winogrand a především Candida Höfer, ale přidávají k nim některé další interpretace. V posledních letech se ukázalo, že i žánr krajiny by mohl být vhodným polem pro analýzu fotografického média, jeho dekonstrukci, testování principů veřejných médií i jejich manipulovatelnosti, pro průzkum vizuality i pro zkoumání společenských stereotypů. V neposlední řadě je samotná současná krajina po staletí vytvářeným lidským konstruktem a tedy klasickým příkladem mnohonásobného přesamplování původní přírody. V prostředí zoologické zahrady lze tyto kulturní konstrukty krajiny a její zobrazování v průběhu dějin výtvarného umění sledovat ve vyhrocené formě.

Tomáš Pospěch