Barbora Křivská – Čačárky

Série představená na výstavě Čačárky v Galerii Bubec vznikla v nedávném výjimečném období poznamenaném pandemickým uzavřením, nejistotou, zborcením pracovního řádu, omezením možností setkávání se s přáteli a živou kulturou. Zároveň ale tato doba přinesla nové zážitky, možnost vystoupení z běžné rutiny, zklidnění, dokončení odkládaných úkolů a hledání nových cest a přístupů. Záchytné body v bezbřehosti lockdownu hledala Barbora v ruční práci, která je pro ni takřka fyzickou nutností a v tvorbě kresebných deníkových záznamů. Opouští tu typickou barevnou hru – kolorit ztlumený na černobílé minimum odráží možná jednotvárnost lockdownu, kdy se autorka ponořila do vlastního rytmického světa vycházejícího z repetitivní fyzické činnosti odměřující čas. S oblíbenou ruční prací a domácím prostředím souvisí i materiál, na který Barbora kresby tvořila. Stará sepraná prostěradla naznačují souvislosti s žitým, dotýkaným prostorem. Přes barevnou střídmost neopouští ale autorku, jak je mimo jiné patrno z názvu výstavy, typická hravost, s níž přistupuje k vlastní tvorbě. V jednotlivých kresbách postupně testovala různé možnosti štětcových tvarů, pohrávala si s rytmem, náznaky pohybu a prostoru.

Barevný akcent instalace tvoří hravá sestava textilních tvarů, opět vyráběných z používaných látek z nichž Barbora sešila tykvovité či vázovité útvary. Typicky se tu alespoň v představě propojuje i se svou sklářskou tvorbou.

Vedle zručnosti a hravosti je v autorčině tvorbě důležitá další schopnost, možná dědičně předaná rodiči architekty – velkorysost a schopnost pracovat s prostorem. V instalaci v Bubci tak pracuje s kresbou v prostorové dimenzi, vytváří svět, do něhož můžeme vstoupit.

Kurátorka: Daniela Kramerová