Jednou z Grubićových nejznámějších performancí/interakcí byl Černý peristyl v roce 1998. Doprostřed peristylu (uzavřeného dvoru) Diokleciánova paláce ve Splitu, jedné z hlavních turistických atrakcí Chorvatska, tajně namaloval černý kruh. Vzdal tím poctu akci, která se odehrála před 30 lety v roce 1968, kdy skupina umělců natřela peristyl na červeno. Stejně jako v roce 1968 byl Grubićův zásah v roce 1998 veřejnými orgány klasifikován jako vandalismus spáchaný na historické památce.

 

Igor Grubić je zastoupený ve výstavě Group Therapy třemi díly: East Side Story (2006–2008)‚ Missing Architecture (2012) a Angels with Dirty Faces (2004–2006). Autor se ve svém díle zabývá politickou a společenskou situací Chorvatska a Srbska v letech 2001 a 2002. Tyto roky představují milník, kdy se v Záhřebu a Bělehradě organizovaly první Gay Pride pochody, v souvislosti s nimiž se spustila vlna intolerance a nenávisti vůči sexuálním menšinám. East Side Story je simultánní projekce – na jedné straně se promítá televizní dokument o násilí v ulicích, na straně druhé performance, během které se násilí transformuje do taneční choreografie jako formy protestu.

 

Igor Grubić (*1969) je jedním z nejúspěšnějších a mezinárodně uznávaných chorvatských umělců. Jeho tvorba zahrnuje site-specific intervence ve veřejném prostoru, fotografii a film. Jeho umění je sociálně a politicky angažované a zabývá se proměnami společnosti v období přechodu od státního socialismu k liberální demokracii, od plánovaného hospodářství k ekonomice volného trhu. V roce 2019 zastupoval Chorvatsko na 58. benátském bienále. Žije a pracuje v Záhřebu.