Čerpá inspiraci v gotickém sochařství kladením důrazu na obsah sdělení, kde vše má své místo a význam. Formou narušuje stereotypy, aby přiměl k subjektivnímu hledání významových souvstažností. Andros Foros (*1993) v médiu plastiky, malby a kresby reflektuje dětství jako realitu, v níž jedinec potkává vlastní minulá já, jež jsou živoucí součástí jeho současnosti i budoucnosti. Právě dialog mezi unikátními momenty vlastního já je signifikantní trajektorií kotvící identitu postavy v jejím právě přítomném momentu. Dětství je detekčním kódem, alternující formou, determinantem bytí. Symboly a atributy Forosových postav jsou současné, mnohdy parodizující; sakrálnost se mísí s groteskou a hyperbolou. Superhrdina či jezulátko oscilují mezi rolí osvícené oltářní dominanty a temnotou bloudící hračky. Andros Foros reflektuje radosti i běsy vlastního já se samočinnou kompenzací neohrožené kapacity dítěte.

  

kurátorka: Magda Danel

  

Touto výstavou otevíráme v GFDP cyklus výstav, ve kterém bude tematicky dominantní osobnost dítěte či dětství. Další výstavou z tohoto cyklu navážeme v červnu 2025.