Projekt Alessandry Svatek (*1979), malířky, která se nedokáže přimět používat barvy, má podobu symbolické cesty ve smyslu vizuální introspekce. Jejím hlavním důvodem je snaha o dosažení ideálního stavu, jímž je pro ni svoboda. Základním prostředkem k osvobození je především pochopení principů utvářejících svět a fungování v jejich – nebo možná – spíš mimo jejich rámec. Přestože se prostřednictvím své prostorové instalace ohlíží zpět, nejsou v centru jejího zájmu vzpomínky, ale vlastní překonaná přesvědčení, jež na sobě během let postupně testuje. Starým teoriím dává metaforickou podobu založenou na jistém druhu minimalistické neuchopitelnosti, spojeném fyzicky často s vrstvami prachu, nebo naopak transparentností. Tato nedoslovnost násobená navíc filtry „nových chyb“ se může samozřejmě už z podstaty stát původem dalších nedorozumění a celý cyklus se tak může znovu opakovat jen o jednu otočku spirály „nevědomosti“ výš. Fakt, že takový proces nemusí vést k absolutnímu řešení, ale rozhodně neznamená, že nedává smysl.

  

kurátor: Radek Wohlmuth