Aleš Čermák – Ve skutečnosti už se světem dávno nekomunikujeme

Ruce a ostatní končetiny jsou považovány za části těla. Proč by tedy všechny bytosti mající tělo nemohly být považovány za součást jediné bytosti? Neexistuje postižené tělo, ale pouze postižené socioekonomické systémy.

Z pohledu jiného nemusí být slabost pomalostí nebo slabý/slabší nemusí být nutně pomalý/pomalejší, ale dosahuje jiné rychlosti, než je rychlost média, které zrovna teď obýváte. „Nemocný“ zde nemusí nutně znamenat „viditelně nemocný“. Nemoc zahrnuje to dosud nerozpoznané, se kterým je zacházeno tak, jako by se o žádnou nemoc nejednalo. Přijmout vlastní zranitelnost a křehkost, aby bylo možné reorganizovat – přeprogramovat vztahy, a to jak k sobě samým, tak i v širším společenském kontextu.

Jsou naše těla oním nebezpečným biologickým faktorem? Je samotné tělo jádrem této krize? Začneme si všímat těl až poté, co onemocní? Existuje více než jen jedna neviditelnost? Uniká neviditelnost z každodenní zkušenosti? Co znamená ocitnout se vedle neviditelného?

Autor projektu: Aleš Čermák

Teoretický support: Jakub Albert Ferenc

Supervize: Jindřiška Křivánková, Jakub Gottwald, Matouš Hejl, Petr Skala

Hosté: Roman Radkovič Collective

Grafický design: Terezie Štindlová

Sound design: Matouš Hejl

Dokumentace: GAMU

Anglický překlad: Vít Bohal

Kurátor a Koordinátor projektu: Petr Krátký (GAMU)