Adam Kašpar: Klenbou-Brázdou

Výstavě Klenbou-Brázdou dominuje snaha o porozumění tajemství velkého
pohybu Země. Setkává se zde několik vášní malíře Adama Kašpara;
realistická malba, geologie a vůle k poznání vrůstají do nerozlučného
spojení a mají za následek specifické pojetí krajinomalby.
V
site-specific projektu Klenbou-Brázdou Kašpar zkoumá topografii
geologické oblasti Boskovické brázdy a Svratecké klenby. Soubor
výzkumných činností a studií v oblasti autor představuje na obrazech
krajin a doplňuje je geologickými a paleontologickými nálezy.
Krajinářský cyklus malířsky mapuje zmíněné oblasti v měřítku od
georeliéfů, přes detaily struktur hornin až k mikroskopické analýze
nerostů.
Země v malbách Adama Kašpara je majestátní, zdánlivě tichá,
avšak detailní pozorování odkrývá velké divadlo tvoření. Tušíme, že
výbuchy sopek už odezněly a láva a popel nakupily horstva. Déšť a vítr
horstva ničí, skály zvětrávají a vodní toky je odnášejí do moře.
Usazeniny se vrství, zprohýbají a vyvrásní nová pohoří. Husté porosty
plavuní, přesliček, kapradin a jehličnanů dorůstají do výšky 15 m. V
permo-karbonských pralesích, močálech a bažinách žijí obojživelníci,
ryby, žraloci a první plazi. Krajina se v cyklu Klenbou-Brázdou stává
nástrojem poznání a prostředkem růstu bytí.
Francouzský filozof
Gaston Bachelard zabývající se filozofií vědy pokládal básnickou
imaginaci a vědu za dvě rovnocenné cesty lidského růstu. Můžeme říct, že
i vizuální umění a věda se bez sebe neobejdou, každá postihuje jinou
stránku skutečnosti a každá jinými a jedinečnými způsoby přistupuje k
poznání.
Ve světě přírodovědeckých systémů dokážeme celkem přesně a
velmi obecně popsat geologické procesy. V obecných rozměrech dokážeme
pochopit všechno, ale pokud uplatníme obecné zákonitosti v konkrétních
případech, dochází k neurčitostem a k jedinečným situacím, které se
neopakují. V oblasti vědy tyto jedinečnosti často unikají pozornosti.
Krajiny Adama Kašpara zaměřují pozornost právě na jedinečnost okamžiků a
situací, jimiž procházel, v nichž přemýšlel a tvořil. Z této
jedinečnosti, z této konkrétnosti formy, se stává realita, v níž autor
tvoří a vnímá v celku tělo-duše-duch.
Radka Kaclerová