…a nezapomeňte na květiny

Přirozená krása, čistota, křehkost, ale i rychlost, s jakou květiny uvadají, vždy inspirovaly umělce. Jejich přítomnost na obraze významně ovlivňovala vyznění díla, a to i v případě, kdy sloužila za pouhou doplňkovou dekoraci v pozadí obrazu. V různých časových úsecích dějin umění se setkáváme se zvýšeným zájmem o toto téma v rytmu pohybu sinusoidy (xenia, mytologická malba, květinová zátiší, malby prerafaelistů, modernistická zátiší aj.). Výskyt květin je mapován a kotven propracovanou významovou symbolikou. Díky ní jsme vtahováni do příběhů mytických hrdinů antiky (Flóra, Narcis, Hyacint, Adonis, Artemis, Afrodita, Venuše, Diana atd.), světců křesťanského světa (Panna Maria, sv. Rita, sv. Terezie z Lisieux aj.).

Výstavní projekt …a nezapomeňte na květiny mapuje výskyt námětu v tvorbě současných umělců (mezi jinými jsou zde zastoupena díla např. Jiřího Kovandy, Jána Mančušky, Jana Merty, Vladimíra Skrepla, Josefa Bolfa, Markéty Othové, Jiřího Thýna, Michala Pěchoučka, Denisy Lehocké). Exponáty jsou ve výstavě členěny do 8 oddílů (Síla rostliny, Květina jako symbol, Zahrady, Květinová zátiší, Dobový kontext, Vanitas, Tradice, Přírodní forma), přičemž každý z oddílů reprezentuje témata, která se čtena v souvislostech celku volně prolínají a doplňují. Každé z prezentovaných děl samo tvoří součást určitého systému, kde v rámci zobrazování květinových a rostlinných motivů obecně (v umění starém, moderním či současném) stojí pouze jako jedna z variant mezi jinými. Přestože v dílech současných autorů nejsou květinové motivy vždy svázány s významy kanonických atributů, které byly jednotlivým druhům připisovány postupně již od starověku, jejich znázornění i jen ve zcela zjednodušené podobě signalizují zamýšlené obsahy sdělení, často odhalují citové pozadí zpracovaného námětu. Volba motivu (předmětu) je pevně spjata s jejich vědomým žitím i podvědomou symbolikou odhalující nejhlubší aspekty skutečnosti. Polarita s křehkou hranicí přechodu mezi póly zosobnění krásy a plnosti života kontra pomíjivosti a smrti však zůstává nadále vůdčí, uhrančivá třpytem jepičích křídel.