GIGANTOMACHIE – Karel Havlíček / Outsider art – sbírka Pavla Konečného

Po úspěšné výstavě Anatomia metamorphosis, která roku 2011 prezentovala díla dvou světově uznávaných českých tvůrců art brut – Luboše Plného a Anny Zemánkové společně s kresbami nově objeveného autora Františka Dymáčka, se ve spolupráci MuMo a o.s. ABCD zrodil další projekt z oblasti neprofesionálního výtvarného umění.

Dvě paralelní výstavy, které budou mít v MuMo svoji pražskou premiéru, představí protilehlé póly českého spontánního umění:
Sbírka bývalého ředitele Národního památkového ústavu v Olomouci a dlouholetého dramaturga a ředitele tamního Divadla hudby Pavla Konečného zahrnuje jak výtvory lidového a naivního umění, tak díla zařazovaná do oblasti art brut – umění v původním stavu.
Jeho kolekce je rozkročena od syrových plastik lidových sochařů, přes naivní malby venkovských idyl, portréty, kresby architektur a strojů, až po fantaskní krajinné scenérie a halucinatorní květiny spiritistických médií. Pavel Konečný svoji sbírku přirovnal k zahradě, která obrůstá prostě půvabnými květy, voní dřevem a smolou, ale skrývá také tajemná zákoutí a tlející ovoce. Sestavoval ji na stejném principu, na kterém sama díla vznikala – totiž s prozíravostí a senzibilitou člověka, který má smysl pro nepodbízivou krásu, přímočarost výtvarného projevu a jeho mystiku. Nesnaží se o vyčerpávající obsáhnutí daného fenoménu ani o získání děl, která se v posledních letech dostala do módy. Soustředí se na výtvory autorů, kteří jej niterně oslovují. Díla ve sbírce zastoupená, jsou intimními suvenýry, zhmotněnými vzpomínkami na setkání s tvůrci, kteří žijí často na okraji společnosti, v zapadlých vesničkách, v izolaci způsobené stářím nebo duševní nemocí.

Jestliže společným jmenovatelem autorů zastoupených ve sbírce Pavla Konečného je nedotčenost vlivy „vysoké kultury“, Karel Havlíček byl naopak vzdělaný právník, intelektuál se širokým kulturním přehledem, byť postrádal klasické výtvarné školení. Jeho fantaskní kvaziautomatické kresby, které každodenně obsedantně vytvářel, jsou svébytnými metaforami politického teroru i jeho nelehkého osobního údělu. Jsou herbářem bizarností, ilustracemi z nějakého přírodopisu strašidel: vampýři, lemuři succubové, incubové, astralové, znepokojující mandragory, všelijací kříženci, tajemná pohlaví a čarodějnické kreatury, obludy a potvoři, jaké žijí v jiných podobách v lidové baladice, v snářích a pekelných žaltářích. Havlíčkova fantomatická monstra nesoucí řadu společných rysů s výtvory medijních kreslířů, ale také se secesním, symbolistním a snad i surrealistickým uměním, obdivoval už Karel Teige, který je zařadil do art brut. Výstava v MuMo hodlá tuto klasifikaci podrobit kritickému pohledu a představit Havlíčkovo dílo jako ojedinělý, unikátní zjev v historii českého výtvarného umění.

Autorkami koncepce výstavy jsou Terezie Zemánková, Ph. D. a Doc. MgA. Ivana Brádková, které v rámci o. s. ABCD uspořádaly řadu výstav art brut – naposledy retrospektivu proslulého tvůrce Adolfa Wölfliho v Domě U kamenného zvonu (2012).

Autorkou scénografie výstavy je Doc. MgA. Ivana Brádková.

K výstavě sbírky Pavla Konečného bude vydán katalog s medailony tvůrců a úvodem Terezie Zemánkové. Specielní text k výstavě napsal výtvarník František Skála.
K výstavě Karla Havlíčka bude publikován katalog s původním textem Karla Teigeho z roku 1949, životopisnou studií historika Petra Hlaváčka a s úvodním slovem Terezie Zemánkové.