Začínají se dít věci…

Roman Trabura (*1960 Vsetín) vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze až v devadesátých letech. Jak se k tomu sám vyjádřil: „S tím studiem to bylo tak, že za „bolševika“ mě ani nenapadlo to zkoušet. V té době jsem byl spíš underground, rocker a nihilista.“ Jeho výtvarná tvorba nemá na české scéně mnoho souputníků. Neustále zkoumá nové formální postupy, které proměňuje jako had svlékající kůži. Přesto zůstává věrný některým svým hlavním tématům, mezi něž patří také krajinomalba.

V Galerii Montmartre vystavuje svou sérii „lesů“, velkých pláten, která mají ale ke klasickým českým krajinkám dost daleko. Roman Trabura vychází ve své tvorbě z bohaté, někdy až nespoutané imaginace, jež chce diváka okouzlit a zároveň vyprovokovat. Jsou to jakési vnitřní krajiny, které se vztahují k reálnému, fyzickému světu. Těchto protikladů používá Trabura záměrně jako i mnoha různých inspiračních zdrojů. Nejde ovšem o přímé ovlivnění či syntézu, ale o pluralitní koncepci. Do vznešených romantických krajin inspirovaných Casparem Davidem Friedrichem umísťuje plebejské postavičky s prázdnými komiksovými bublinami. Stejně tak se člověk neubrání pocitu, že se za jeho pohádkovými až mystickými výjevy skrývá třeskutý černý humor.

V potemnělých lesích se plíží mezi kmeny stromů tajemné stíny postav s bambulovitými a uhrovitými nosy. Na horizontu se rozlévá obloha prosvícená magickým světlem. Osoby a zvířata něco dělají, ale nevíme co. Začínají se dít věci…