Pavla Krkošková Byrtusová – Listování
Místo konání: Centrum současného umění DOX
Centrum současného umění DOX, 1. Patro
Poupětova 793/1, 170 00 Praha 7
st–ne 12–18 h
V rámci výstavy v Poličce/Shelf proběhne setkání s Pavlou Krkoškovou Byrtusovou a Martinem Ryšavým. Při setkání promítneme dokumentární film Martina Ryšavého Afoňka už nechce pást soby.
Pátek 22. 4. v 17 hodin v Otevřené knihovně Archivu výtvarného umění v DOXu.
Pavla Krkošková Byrtusová – Listování
Centrum současného umění DOX, Archiv výtvarného umění, Polička/Shelf, 4. 4. 2016 – 1. 5. 2016
Tělo je smutné, žel! a já čet všechny knihy.
Pryč! prchnout do dáli, kde krouží pták, prost tíhy,
nad pěnou neznámou, pod bledou oblohou!
Nic, ani obrazy zahrad už nemohou
to srdce zadržet, jež koupá vlna moří,
ani ta chladná zář mé lampy, v niž se noří
ten nepopsaný list, ta sněhobílá tvrz,
či dítě, kterému má žena dává prs.
Už kotvu zvedněme! Ó stěžně kolébané
příbojem, odplujme v krajiny nepoznané!
I Nudě, zkrušené krutostí naděje,
to šátků poslední sbohem vždy milé je!
Možná to stěžňoví dráždící uragány
též vítr nakloní k věčnému ztroskotání,
k samotě bez ráhen, bez plodných pobřeží…
Zpěv lodníků však zní! Jen na něm záleží!
Stéphane Mallarmé: Vítr od moře (přeložil Jiří Pelán)
Tak jako existuje mnoho způsobů psaní, je možné také mnoha způsoby knihy číst. I kdyby na světě byla pouze jedna jediná, nečetli by dva různí lidé tutéž – ale právě a jedině každý jinou, vlastní její variantu, a nezřídka by se jim možná zdála dočista jiná – dobrá i špatná, zábavná i nudná.
V knize Listování Pavly Krkoškové Byrtusové můžeme číst spolu s ní. Číst o čtení. Pavla vybírá sobě – tedy nám – cestopisný román z daleké Sibiře. Knihu však necituje. Vidět knihu jejíma očima znamená spatřovat příběh z Cesty na Sibiř na pozadí Jablunkova, na dvoře, v zahradě a s dětmi v náručí. Nechat pást soby mezi sazenicemi zeleniny.
Pavla Krkošková Byrtusová se narodila se v roce 1981 v Jablunkově – Návsí. Vystudovala Ateliér intermediálních forem na Institutu pro umělecká studia OU v Ostravě a Ateliér fotografie na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Po škole se do Návsí vrátila. Spolu s manželem zde založili Uutěrky.
Uutěrky jsou malá grafická dílna zaměřená na sítotisk. Její zakladatelé si ji zařídili svépomocí a tím jakoby předznamenali svůj další vývoj. Tak jak vznikaly na začátku sítotiskové stroje, sušáky, police, vznikají teď plakáty, grafiky, knihy. Podomácku a na koleně. To jsou výrazy, které v sobě skrývají spolupráci s blízkým okolím, spoléhání se na vlastní síly a místní zdroje, pracnost, pomalost, nedokonalost. To je náš sítotisk místo obýváku. / autoři o sobě, www.uuterky.net
Také kniha Listování vznikala takto 'doma'. A právě tam Pavla také otevírá román Cesta na Sibiř Martina Ryšavého. Jeho dobrodružství přicházejí v knize a prostřednictvím dokumentárních filmů do domácnosti mladé autorky – matky – hospodyně, která skrze ně dovede vidět svět jinak, a možná – podobně jako lyrický subjekt Mallarmého básně – v nich na chvíli uniká každodennosti.
Pavla ale uniká, aniž by opouštěla Jablunkov. Její cesta začíná na zahradě v Návsí – tam, kde má kořeny ona i její sazenice zeleniny. Obrazy ale nerespektují ploty ani horizonty obce. Autorka v nich vytváří vlastní obrazovou báseň, příběh sibiřských kočovníků a cestovatelů v příběhu jablunkovské hospodyně a matky. Její okamžiky s knihou jsou cestou za skutečnost, slavností, komorním obřadem svobody. Kniha Listování je zachycuje jakoby mimoděk, instinktivně.
… To mytí, to byla náhoda, mě v tu chvíli vůbec nenapadlo, že by to mohlo něco zvláštního znamenat, chtěl jsem jen nějak využít čas, než těsto vykyne. Došlo mi to, až když bylo hotovo: prostě jsem se před svým prvním vlastnoručně upečeným chlebem potřeboval umýt. Pobavilo mě to, protože to vypadalo, jako bych provedl obřad, ale docela mimoděk, instinktivně. Takhle bych chtěl v životě fungovat pořád, říkal jsem si pak spokojeně, fungovat naprosto rozumně bez použití rozumu. A jestli je na světě síla, která je schopná mi taková vnuknutí dávat, klidně se jí nechám vést jako marioneta na drátku a nebudu si ani stěžovat, že nejsem dost svobodný. /Martin Ryšavý, Cesty na Sibiř, str. 449/
Anna Pleštilová
