Pavel Kytner, Matěj Lipavský – OKOLO

Výstava propojuje grafika Pavla Kytnera a malíře Matěje Lipavského v umělecké duo zaměřené na reflexi současné krajiny. Krajinářské umění je cestou prožitku a je založeno na výtvarném ztvárňování něčeho tak nehmatatelného a nepostižitelného, jako je atmosféra. Při pohledu na obrazy krajiny vnímáme emocionální výraz dané scény, který do obrazů vkládají autoři, stejně jako si do nich vkládáme i my naše vlastní obsahy.

Pavel Kytner se v tvorbě zaměřil na téma vzájemného vztahu městských budov s volně rostoucí vegetací, především se solitérními stromy. Technikou suchého pastelu vznikly až imaginární krajiny a modely, atmosférou připomínající melancholické a metafyzické krajiny Giorgia de Chirica. Stromy v Kytnerových krajinách překvapují věkovitou rozměrností, jsou však převálcovány ne vždy citlivě plánovanou architektonickou zástavbou. Na obrazech vznikají situace, v nichž se stromy tísní či možná tulí k blízkým budovám, jsou jimi však naprosto izolovány. Architektura zde jednoznačně vítězí nad vegetací.

Studium stromů v okolí domů přivedlo Pavla Kytnera k četbě manuálů tvorby veřejných prostranství, v nichž je zdůrazňován koncept citlivého začlenění staveb do struktury města a krajiny a také nutnost péče a ochrany vegetace ve městech. Díky pozorování okolních prostranství však dospěl k názoru, že ve skutečnosti jsou stromy v městských zástavbách využívány jako prvky, nikoli jako živé bytosti, k nimž máme blízký vztah. Často k vegetaci zaujímáme lhostejný, někdy až destruktivní vztah.

Krajiny v pastelech i grafikách Pavla Kytnera odráží tento pohled a navozují atmosféru ideového světa, jenž je redukován do několika formálních prvků. Ty slouží k vyjádření myšlenky odříznutí stromu jako jednotlivce od celku. Nabízí se tak paralela našeho vztahu k přírodě a klamných pocitů oddělenosti od ní.

Matěj Lipavský je bytostný plenérista a je malířem i básníkem v jedné osobě. Malbou pod otevřeným nebem v rozličných ročních dobách, za různého počasí vytváří opakované portréty oblíbených míst. Se svým básnickým uvažováním, jež se řídí především malebností a rytmem, je Lipavský citlivým pozorovatelem, který se ve zkratce vyjadřuje o složitostech nesčetných proměn přírody.

Těžiště prací prezentovaných na výstavě je v malbách a akvarelech intimních městských zákoutí a zahradních krajin zachycených v okolí domova. Jeho malby jsou založeny na intuitivním vnímání. Měkké světlo, jemná barevnost, mělký prostor, prosté krajinné scenérie s vegetací a všedními věcmi ukazují, jakým způsobem Lipavský hledá cestu ke zpodobení krajinných vizí. Tyto malby jsou jeho svědectvím o proměnlivosti přírody. Jednotlivé proměny atmosféry, i ve své zdánlivé nepatrnosti, nezůstávají nepovšimnuty – Matěj Lipavský jim dává konkrétní tvar, a nezapomíná přitom do scén promítat původní ideu, která stojí za jevy a věcmi.

Můžeme zmínit, že krajina funguje z psychologického pohledu jako místo projekce osobních asociací, zkušeností, tužeb a myšlenek. V tomto smyslu je umělecké zpracovávání námětu krajiny možné vnímat jako osobní harmonizační a interpretační proces. Proces zaznamenávání střídání přírodních rytmů v malbě i slovech může být léčebným procesem uvědomování si a přijímáním jevů a emocí, jež jsme dříve opomíjeli. Autor se tak v tomto procesu může propracovávat k přirozenosti vlastní přírodě.

Kurátorka: Radka Kaclerová