Miroslav Polách

17. 1. 2025  - 30. 3. 2025 

Výstavy

Galerie Pekelné sáně

Malý val 1552/9, 767 01 Kroměříž

čt 17:30–20 h, so 13–18 h, ne 13–17 h

+420 603 869 388 info@pekelnesane.cz https://www.pekelnesane.cz

Miroslav Polách (*1980) je umělcem, jehož tvorba zkoumá hranice tradiční malby. Autor se soustředí na rozrušení iluzivního povrchu obrazu, přičemž vytváří napětí mezi realitou a její reprezentací. Zajímá ho fenomén vnímání, kde je důležité nejen to, co vidíme, ale i způsob, jakým to vnímáme.

 

Jeho obrazy jsou záměrně komponované tak, aby polemizovaly s iluzí pohybu, čímž vyvolávají pocit záměrné statičnosti. Jedním z klíčových rysů Poláchovy tvorby je důraz na zpomalení času. Autor často pracuje s konceptem, který nenabízí jednoduché vizuální uspokojení. Toto zpomalení je jakousi výzvou současné vizuální kultuře, která se zaměřuje na povrchnost. Polách vytváří vizualitu, u které se čas stává nejcennější kvalitou pro rozšířené vnímání. Jeho díla se vyznačují pečlivě komponovanými scénami.

 

Autor často pracuje s filmovou strategii a obrazy připomínají scény s vlastní vnitřní dynamikou, které zároveň vytváří napětí v očekávání příběhu, jejíž další sekvenci si nicméně divák musí přehrát sám ve své představivosti. Podobně neočekávané prvky a řešení, které vkládá do svých obrazů, narušují očekávání diváka a nutí ho přemýšlet o kompozicích často jako o absurdních scénách. Autor tím záměrně vytváří situace, které působí nepatřičně, až surreálně. Pohyb mezi iluzí a realitou se stává prostředkem, jak posouvat možnosti imaginace.

 

V jeho tvorbě hraje klíčovou roli lidská zkušenost a ontologický rozměr obrazu. Přestože Polách pracuje s moderními médii, jeho díla si zachovávají hluboce malířský charakter. Výsledný obraz v Poláchově pojetí není nikdy pouze statický. Každý detail má svůj význam a přispívá k celkové dynamice díla. Tento přístup umožňuje, aby divák zažil obraz na mnoha úrovních a propojil svou vlastní zkušenost s dílem. Každý obraz je výsledkem vědomého tvůrčího procesu, který je jak analytický, tak intuitivní. Pracuje s kontrasty mezi stabilitou a neklidem. Jeho kompozice často zahrnují prvky, které diváka vyvádějí z rovnováhy, ale zároveň mu tímto narušením umožňují vytržení ze stereotypního přístupů myšlení.