Bořivoj Hořínek se ve své vlastní tvorbě od 80. let zaměřuje na specifickou podobu přetváření skutečnosti, často prostřednictvím vizuálních klamů. Pro originální fotografický koncept využívá rozbíhavého (jakoby antiperspektivního) uspořádání různých, většinou přírodních, prvků v prostoru. Ve výsledném „záznamu“, jak autor své fotografie nazývá, pak zobrazené komponované elementy vytvářejí téměř dokonalý čtverec, jenž svou plošností a exaktností kontrastuje s okolní realitou v klasické perspektivě. Tyto hravé manipulace s prostorem a perspektivním vnímáním jsou asi nejznámější Hořínkovy záznamy, ale oblíbené čtvercové kompozice autor vytvářel a vytváří i jinými způsoby a s jinými cíli, například jako záznamy dějů, kdy hlemýždi umístění do čtverce postupně opouštějí svá místa a autor v předem daných časových sekvencích zaznamenává změny poloh a výsledné podoby díla.

 

Bořivoj Hořínek (*1948) studoval v letech 1964–1968 na Střední průmyslové škole grafické v Praze a později uměleckou fotografii na FAMU. Po absolutoriu se nejdříve věnoval propagační tvorbě, především ilustraci a grafické úpravě knih, plakátů, obalů gramodesek apod. Později vytvořil řadu specifických realizací v interiérech lázeňských domů a hotelů v Karlovarském kraji. Jeho velkoformátové abstraktní fotografie nalezneme však i v Krajské knihovně v Karlových Varech. Je členem Asociace profesionálních fotografů a Unie výtvarných umělců. Kromě fotografie se věnuje i videoartu a umění instalace. Žije a pracuje v Ostrově nad Ohří.

 

kurátor: Jan Samec