Letní kino na Pragovce: Chlapi nepláčou
17. 8. 2023
Ostatní akce
zdarma
Zveme na šestý ročník Letního kina na Pragovce, tentokrát se zastřešujícím tématem krajiny. Letos se kino přesouvá do prostoru velkého sálu v hale E (bývalá jídelna), promítat se tak bude za každého počasí každý čtvrtek po setmění. Před projekcí si skočte do galerie na aktuální výstavy, otevřené jsou vždy až do začátku promítání.
V opuštěném horském hotelu, který dnes už pouze naznačuje dobu své zašlé slávy a luxusu, probíhá psychologický experiment. Na jednom místě se potká osm dobrovolníků z řad válečných veteránů, zastupujících různé národnosti a etnika bývalé Jugoslávie, aby zde podstoupili společnou terapii. V atmosféře obrovského prázdného hotelu vyplouvají na povrch ty nejhlubší rány minulosti, zasazené rodinou či válečnou zkušeností. Ať už byli účastníci přímými aktéry nebo pouze svědky válečných zločinů, které v 90. letech zvrásnily společný stát, jejich dozvuky žijí v jejich myslích dál a těžko lze od nich očekávat vzájemné souznění. Slovinský terapeut, který má skupinu na starosti, jen obtížně zvládá nebezpečně třaskavou směs, kterou může okamžitě zažehnout každé slovo vyřknuté bez rozmyslu nebo jen zdánlivě křivý pohled. Bosenský kandidát na Oscara za nejlepší cizojazyčný film se stal jedním z nejvýraznějších filmů soutěže 52. ročníku MFF Karlovy Vary a z festivalu si odvezl Zvláštní cenu poroty. (Aerofilms)
režie: Alen Drljević
scénář: Alen Drljević, Zoran Solomun
kamera: Erol Zubčevič
hudba: Dado Jehan
hrají: Leon Lučev, Boris Isakovič, Sebastian Cavazza, Emir Hadžihafizbegovič, Ermin Bravo, Boris Ler, Ivo Gregurevič, Izudin Bajrović, Miralem Zupčevič, Primoz Petkovsek, Nermin Karacic, Mirko Zecevic-Tadic, Jasna Đuričić
Jako předfilm uvedeme snímek Zkouška sirén (Hana Slaninová, 2021). Dostala jsem chuť křičet. Zničehonic. Všechny moje myšlenky v tu chvíli směřovaly k tomu, abych se ovládla a nezačala doopravdy řvát. Jen jsem si v duchu říkala: hlavně nekřič. Vydržela jsem to a zůstala jsem potichu. Ale ten pocit, to vnitřní pnutí, ve mně nějak zůstalo. Začala jsem hledat místo, kde by to šlo – křičet bezpečně a přitom svobodně. Našla jsem sirény. (My Street Films)
