grafický design: Luboš Syrovátka

Dům umění Ústí nad Labem zahajuje novou etapu již etablovaného cyklu Zvukových odrazů, performativních setkání s tvůrci pracujícími často experimentálním a inovativním způsobem se zvukem a jeho možnostmi.

 

V multifunkčním sále Domu umění tato setkání zahájí Max Eilbacher, jehož práce se zhmotňuje v různých formách: kompozice, hudební performance, konceptuální systémy, percepční choreografie, instalace a teoretické sochy. Bez ohledu na to, jak může být výsledné dílo kategorizováno nebo zhmotněno, obvykle využívá reproduktory a zvukové vlny. Častým ústředním bodem děl je zkoumání nerozlučného a složitého vztahu mezi zvukem a prožitkem. S každou zvukovou událostí je třeba překonat fenomenologickou propast. Autor si je vědom toho, že u jeho skladeb je posluchač činitelem, který takový skok podstupuje, a proto své skladby (nebo cokoli, co může z reproduktoru vycházet) soustřeďuje kolem praktického uskutečnění takového skoku.

 

Max Eilbacher pochází z Baltimoru v USA a nedávno se přestěhoval do Berlína. Na bakalářském studiu v Baltimoru absolvoval obor filmové umění s vedlejším zaměřením na počítačovou hudbu a animaci, souběžně s tim udržoval činorodou mezinárodní prezentací svého díla. Dominantou jeho projektů je zaměření na řemeslo, které se zabývá uspořádáním zvuků, jenž jsou schopny přesně určit neuchopitelné místo setkání mezi percepcí a formou. Zároveň zkoumá strukturu, načasování a sonické detaily. Tyto zájmy se rozvíjejí v umělecké praxi zaměřené na pokročilé techniky syntézy, algoritmickou kompozici a procesuálně náročné zvukové manipulace. Zajímá se o roli akustiky ve zvukové asambláži společenského, politického a fyzického, a čerpá také z rozmanité tradice zvukové praxe, hudební kompozice a umělecké tvorby. http://maxeilbacher.info/ & https://maxeilbacher.bandcamp.com 

 

Program se uskuteční za laskavé podpory Ministerstva kultury ČR a Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.