34 x VŠUP – Teorie a dějiny umění
Hradecká 1250/2, 500 03 Hradec Králové
po–út, čt–pá 9–19 h
st 11-21 h
so 9–12 h
Cyril Říha
se narodil r. 1975. Vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (2000 prací na téma Četba listu Hérodotovi), v roce 2006 taméž obhájil disertační práci Idea a fenomén. Působil v Center for Phenomenological Research při UK FF a AV ČR v Praze (2000–2004), od roku 2005 je výzkumným pracovníkem v Centru pro teoretická studia UK v Praze. V letech 2004–2008 přednášel na Fakultě humanitních studií UK v Praze, kde je od roku 2009 proděkanem pro vědu a výzkum. Od roku 2008 je rovněž odborným asistentem na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze pro obor estetika a teorie umění s přesahem do současné architektury. Od roku 2006 je členem redakční rady Era21, od 2009 je dramaturgem večerů Pecha Kucha Night Prague. Jako filosof se zabývá zejména teorií urbanismu a architektury a komplexními systémy. Je mimo jiné autorem studií „Architecture in the Age of Mechanical Reproduction“ (Architektura ve věku mechanických reprodukcí, in Reproducibility – Arts, Science and Living Nature, Zürich, Collegium Helveticum 2008, s. 69-72) a „Leonardos theoretische Malerei“ (Leonardovy teoretické malby, in Andere Wege in die Moderne. Forschungsbeiträge zu Patočkas Genealogie der Neuzeit, Königshausen & Neumann, Würzburg 2006, s. 77-97). Jako editor vydal Texty o architektuře 03/05. Napříč švýcarskou architekturou (Kruh, Praha 2005, s M. Steinbachovou) a Husákovo 3+1. Bytová kultura 70. let (VŠUP, Praha 2007, s L. Hubatovou-Vackovou).
Cyril Říha
přednáška v rámci cyklu 34xVŠUP, SVK Hradec Králové
Města z letadla
O poněkud netradičním, ale v současnosti se dynamicky rozvíjejícím pohledu na města, který využívá data ze satelitních snímků pro studium jejich struktury a chování. Představuje možnou alternativu jak k modernistickému urbanismu, který sice perspektivu „cestovatele v letadle“ rovněž zaujímal, ale pouze pro utvrzování se o vlastní dokonalosti, tak k jeho následné kritice, která ptačí perspektivu nahradila pohledem chodce, ale zároveň s tím rezignovala na jakékoli zachycení celku města.
Přednáška se pokusí ukázat, jak může zdánlivě velmi vzdálená a abstraktní perspektiva přispět k porozumění nám docela blízkým a konkrétním otázkám: jak se zvětšují naše města? jak se mění jejich hospodaření s energiemi? postrádají velká města zeleň? jaká je v nich role prázdného prostoru? nebo co je špatného na dopravních zácpách?
