34 x VŠUP – ateliér keramiky a porcelánu

MgA. Maxim Velčovský

Maxim Velčovský vystudoval VŠUP a stal se spolu s Jakubem Berdychem spoluzakladatelem studia Qubus. 
Nejen u nás, ale i v zahraničí, je reflektován především díky dekorativním produktům na pokraji uměleckých děl, 
kterými parafrázuje dobře známé předměty i symboly a staví je s nadsázkou do nové role. 
Mimo jiné navrhuje i nábytek a instalace. 

Již během příprav své diplomové práce si uvědomil, že nemá smysl pracovat na návrhu porcelánového servisu, jak původně zamýšlel. 
Důvodem byl fakt, že současný keramický průmysl nemá zájem zařazovat do výroby nové výrobky, tím spíše od začínajících tvůrců. 
Vytvořil tedy kolekci bytových doplňků.
První byla mísa ve tvaru České republiky, která přináší hodnotnou alternativu nevkusným suvenýrům, ale zároveň funguje jako plnohodnotný estetický objekt. 
V porcelánu odlitý plastový kelímek (ve stejné době přišel se stejným nápadem slavnější Marc Newson) měl vyzdvihnout nezaslouženě přehlížený tvar.
Slavné Digi Clock vtipně kombinují nevkusný historismus s futuristickým displejem. 
Porcelánový dort – svícen může pouhým zapálením svíčky přenést sváteční atmosféru oslavy narozenin do všedního dne. 
A konečně porcelánová holinka, povyšuje svoji inspiraci na luxusní vázu na květiny. 
Diplomová práce zásadně předznamenala Velčovského další tvorbu. 

Jako designér na volné noze pracuje především s převedením předmětů z původně odlišných materiálů do porcelánu a skla.
 
Pracuje s artefakty typickými pro předrevoluční období (matrjošky, busty komunistických vůdců, trabant…).

Glazovaný porcelán zdobí zlacením či sítotiskovými dekory z oblasti potravinářského a farmaceutického průmyslu či tzv. cibulovým vzorem.
 
Autor s oblibou dotváří či předělává již hotové objekty, ať už jsou to kýčovité porcelánové figurky, či designérské ikony, jako například odšťavovač od Philippa Starcka nebo židle Wernera Pantona, 
které použil při své nejslavnější architektonické realizaci, přestavbě interiéru kostela sv. Bartoloměje v Chodovicích.
 
Tvarovaný laminátový kříž, jehož největší varianta  je umístěna v kostele kněze Ambrože od Josefa Gočára v Hradci Králové. 
Výtvarník poukazuje na fakt že kříž, tedy interiérový doplněk křesťanských domácností, neprošel za bezmála dva tisíce let své existence takřka žádným tvarovým vývojem.
 
Maxim Velčovský se účastnil desítek výstav, jeho práce jsou zastoupeny v řadě muzejních i soukromých sbírek, například Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, NG v Brně nebo Mudac ve švýcarském Lausanne.

zdroj: www