Ženský element

,,Můj tatínek říkal, že jestli vystuduju architekturu, vezmu si architekta a budu architektovou ženou. Já ale neumím být architektovou ženou… A asi ani ničí ženou. (smích)“ Eva Jiřičná v rozhovoru pro Lidové noviny, 6. 4. 2017

 
To, co Eva Jiřičná humorně popisuje, nedefinuje jen rozměr tvůrčího ega, ale i partnerských a rodinných povinností, které se v životech architektek často náročně slaďují. Podle výsledků průzkumu organizace Women in Architecture z roku 2015 považuje 87 % respondentů (mužů i žen) děti za znevýhodnění v profesi. Architektonické kanceláře a jejich provoz nejsou nastaveny tak, aby vycházely vstříc rodičovství a péči o děti, a jen málokteré nabízí poloviční či flexibilní úvazky. Mateřství přitom není jediné specifikum, které kariéru žen architektek může formovat a ovlivňovat.

 
Obrovské dílo, které se Evě Jiřičné podařilo, je nejen zásluhou jejího mimořádného talentu, obchodních schopností a života v jedné z nejrychlejších metropolí světa, ale i životního stylu, který jí dovolil veškerou energii vložit do práce.

 
Centrum současného umění DOX ve spolupráci s WPS Prague vás zve na diskusi o úspěšnosti a pracovních podmínkách českých architektek.

Pozvání do debaty přijaly:

Helena Doudová, teoretička architektury, kurátorka Sbírky architektury Národní galerie Praha

Šárka Homfray, právnička, expertka na pracovní podmínky, Českomoravská konfederace odborových svazů

Gabriela Kaprálová, architektka a majitelka pražského ateliéru ASGK 

Moderuje: Milota Sidorová, urbanistka, ředitelka WPS Prague (Ženy pražského veřejného prostoru)