Štefan Uhrecký (*1995) absolvoval malířský ateliér SUPŠ v Jihlavě-Heleníně v akademickém roce 2016/2017, kdy v prostředí tuzemské výtvarné scény došlo k vyhlášení dvou uměleckých manifestů skupin Black Hole Generation a Radikálních realistů. Jakkoliv jsou obě malířské skupiny odlišné, obě formulují nutný příklon k obrazu jako takovému, formálně svobodnému a samostatně silnému, zbavenému manipulativní pseudokontextualizace. Uvádím tuto manipulativní pseudokontextualizaci Štefanova díla stejně spontánně, s radostí z překvapivých shod a skepsí k nim, jako činí i autor při vlastní tvorbě.

 

Štefan by nemohl patřit do žádné z těchto skupin. S Radikálními realisty by jej snad mohla trochu spojovat tendence zejména posledních obrazů, uchopit zřetelněji prožívanou realitu, jednak srozumitelně vyprávěcí figurací, jednak (anti)společenskými odkazy; člověk v otevřené kleci, nosiči dřeva, pastýř s berany táhnoucími proti větru. S Black Hole Generation jej pak spojuje intuitivní přístup k malbě, malba je mu živou reflexí skutečnosti, probouzením teď a tady.

 

Svobodné gesto, vržení aktuální zjitřené formy bez ohledu na to, co možná přinese, bylo vždy pro Štefana charakteristické, nicméně vedle podstatné intuitivní složky disponuje neustálou sebereflexí, podrývačnou ironií. V obrazech i textech se tak mísí tzv. vysoké s nízkým, jsou konstruovány vlastním rozbíjením, závažné je zlehčováno a naopak, ale nikoliv jako rozmar nebo hledání umělecké tendence, ale opravdový zápas o sebe sama. Každým obrazem nebo slovem znovu. Není tedy divu, že zhruba čtyřleté období, které výstava představuje, je z hlediska formy tak košaté a přitom neulpívající na současných malířských trendech, pravidlech či tématech.

 

kurátor: Petr Kovář