Stanislav Vajce, Sweet and slow

Stanislav Vajce (1935), rodák z Klatov, se více než pět desítek let věnuje malířské tvorbě. Studia na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru monumentální tvorby Aloise Fišárka ukončil na počátku šedesátých let, tedy v době, kdy nastal jiný pohled na svět a s ním souvisela i jeho nová interpretace. Odpovědí na novou zkušenost byla individuální výtvarná forma, se kterou souvisely i nově uplatňované postupy, materiály a prostředky. Stanislav Vajce je jedním ze zástupců této významné generace. Od roku 1987 žije v Německu.

V jeho tvorbě nalezneme nejen obrazy, koláže a asambláže, ale také sochy, keramiku a grafický design. Výstava ho ale představuje jako malíře, který v průběhu svého naplno prožitého a pracovitého života vytvořil obrazy, ve kterých se náměty, obsahy a témata cyklicky navracejí, avšak vlastní výtvarný projev je přehodnocuje a transformuje do šíře, která se přes lyrický expresionismus rozvine až k vypjaté gestické malbě. Symboly a metafory tu mají své zákonitosti a tvoří specifické záznamy. Vajceho obrazy jsou meditacemi o smyslu života, jsou důkazy o prožité existenci a o pocitech vrstvených v čase a prostoru.

Výstava chtěla být retrospektivou uspořádanou k jeho životnímu jubileu. Vzhledem k tomu, že se nesčetná díla nacházejí ve sbírkách, ať již soukromých či veřejných, jedná se spíše o námětově a časově uspořádané kapitoly, kterými lze Stanislava Vajceho představit jako výraznou uměleckou osobnost.

Milena Klasová, kurátorka výstavy