Markéta Hlinovská: Nikdo neví, co se tady stalo
galerie otevřena v sobotu a v neděli 14-18h
komentovaná prohlídka s autorkou a kurátorkou dne 13. 4. 14-16:30
Další výstava v cyklu kresby v Altánu Klamovka je Markéty Hlinovské, která absolvovala v roce 2008 pražskou Akademii výtvarných umění v Ateliéru grafiky I u Jiřího Lindovského. Pro její tvorbu je typické zaujetí přepisem reálného světa do obsahových zkratek a zjednodušených výrazových forem.
V současné tvorbě Hlinovské nalezneme také existencionální otázky. Jak nás ovlivňuje naše okolí? Jak se rozlišuje ve výsledku to, co chceme s tím, co a kdo nás ovlivňuje? Toto autorka symbolicky výtvarně ztvárňuje na prolínání zvířecího světa do lidského pomocí personifikovaných zvířat. V poslední době se její dílo posouvá z obecné roviny do osobní. Tím pádem se jedná o velmi intimní zpověď autorky. Ale i tak se její vyjadřovací formy nesou v rovině fragmentů předmětného světa. A to je to, co Markéta Hlinovská mistrně ovládá. Jako příklad uvádím její výstavu Přihořívá v cyklu Start Up v Galerii u Zlatého prstenu v Praze v roce 2010 nebo prezentaci Podzemí v Galerii Vernon v Praze v roce 2009. Zde pracovala s technikou šablon, které jsou typické pro street art. Přenesením této grafické techniky do galerijního prostředí – tedy zvenku dovnitř autorka poukazuje na další obsahové roviny její tvorby. Šablona jako nástroj, kterým si můžeme obrazově zpředmětnit věci, které postrádáme, nebo po kterých toužíme.
Na přípravě výstavy do Altánu Klamovka se podílel i Nikola Čulík v souvislosti s projektem Action Galleries, který dlouhodobě zkoumá hranice profese kurátora a umělce. Čulíkova spolupráce spočívala ve svobodném komentáři nad mou kurátorskou prací, tak i nad samotným zhodnocením díla Markéty Hlinovské.
Lenka Sýkorová
Jak bys charakterizovala svou tvorbu?
Jakoukoli tvorbu vnímám jako součást života, způsob komunikace.
Já osobně obrazově komentuji dění kolem sebe, většinou zachycením situace, momentkou na časové přímce. Zastavené „teď“ v tušeném „před a po“.
Přemluvím zvířata, aby se stala mými postavami (herci) a předměty denní potřeby slouží jako jejich pomůcky (rekvizity). Prostředí (scéna) bývá někdy určeno v obraze, jindy je vytvářeno přímo architekturou výstavního prostoru.
Moje práce je založena na grafických principech, které často přesáhnou do experimentální roviny (3D instalace, netradiční materiály…).
Tvoje současná výstava v Altánu Klamovka. Jak bys vysvětlila běžnému návštěvníkovi?
V Altánu vystavuji akvarelový triptych, odrážející skutečnost, že často dostáváme rady a doporučení ohledně našeho života od těch, kteří nemají v pořádku život svůj. Postavy jsou schované za maskami jiného zvířecího druhu, který může znázorňovat charakter udílené rady.
Vytvářejí zvláštní, podivně naplněné, absurdní a nefunkční stavby.
Co tě na Altánu Klamovka a jeho prostředí nejvíce inspirovalo?
Nebudu předstírat, že mi byl Altán inspirací. Téma bylo připravené již předtím, než přišla nabídka zde vystavovat. Dispozice památkově chráněné stavby má své limity, které určily formální stránku věci. Při omezení v podobě závěsného systému jsem zavrhla využití prostoru a místo děje jsem situovala přímo do obrazů.
Ráda pracuješ s 3D instalacemi a pseudo-šablonami. Přenášíš vlastně street artové formy z veřejného do galerijního prostoru, proč?
Moje první stříkané šablony jsem vytvořila ve 4. Ročníku na AVU před zahraniční stáží a odvezla je s sebou v obálce A4.
Veškeré vybavení kuchyně bylo v měřítku 1 : 1 nastříkáno na netkanou textilii, která měla na zdi v cizím prostředí tvořit iluzi domova.
Markéta Hlinovská
