grafický design: Pavel Kuja, Michal Tůma

Společenské i citové vykořenění, zdání méněcennosti i pocit ochuzení o něco niterně vlastního – to jsou témata, která ve své instalaci ohledává autorka únorové výstavy Margarita Ivy. Zrcadlí zde svou potřebu vzít si zpět část své národní identity, kultury, historie i tradic. Chce vrátit sobě, a symbolicky i předchozím generacím, to, co jim všem bylo upřeno – společenství a sounáležitost.

 

Margo prostřednictvím díla 100 Days otevírá diváctvu svou dlouhou cestu k vnitřnímu osvobození od tíživé minulosti. Ona cesta ale vede přes tvrdé střety s výraznou ruskou dominancí ve svém rodném městě, různé předsudky o jejím vlastním národu až ke kolektivní bolesti a válečnému konfliktu. Ukrajinská umělkyně žijící a studující již několik let v Čechách se zpočátku od své země a rodného města kvůli jeho výrazné rusifikaci a popírání původní ukrajinské kultury spíše odkláněla, hledala zdroje národní identity jinde. Se sílící válkou na Ukrajině a současně se zvedající vlnou podpory napříč hranicemi ale nyní nachází nové cesty ke kultuře, která pro ni samotnou byla mnohá léta popíraná.

 

Bolest z ruské invaze na Ukrajinu, kterou prožívá se svými blízkými na Ukrajině i po celé Evropě, se odráží v pocitu její vlastní sounáležitosti se svým národem. Své znovuobjevené kořeny zhmotňuje do vyšívaného díla se vzorem ukrajinského erbu. Motiv erbu jako by signalizoval vnitřní smír, sžití se se svou kulturou, ale i svobodu, která v něm je pomyslně vepsaná. Erb vytvořený z vlastních vlasů Margarity Ivy je vyšitý do černého sametu, památce po její babičce. V jednom soudobém díle se tak spojuje minulost a současnost, mír a válka, tradice a přijetí.