Lenka Kerdová – Negativní procesy
Petrohradská 438/13, 101 00 Praha 10 – Vršovice
VERNISÁŽ/OPENING
Lenka Kerdová – Negativní procesy
(6.5. – 12.5.2016)
po-ne 10:00-22:00
Práce na cyklu byla sama o sobě velmi procesuální. Na začátku stála úvaha o meziprostorech (téma Lenčiné diplomové práce) mezi člověkem a jeho okolím. Jak okolí definuje objekty, jaké vznikají síly mezi objektem a tím, co ho obklopuje. Úvahy o negativním vymezení objektů byly podpořeny zájmem o současné fyzikální teorie (např. o dark matter). To, co nevidíme, nás může v důsledku definovat. Cyklus se přesunul od práce s průhlednými vlasci a znakem/ otiskem figury k abstrahovanému vyjádření neviditelné energie definující tvar/objekt. Modely elementárních těles jehlanu a kuželu v základních barvách červené a modré stály na začátku procesu. Zároveň nesou i určitý symbolický význam
odkazující k tématu vztahu jako takového. Obrys modelu geometrických těles byl přenesen/ otisknut na překližkovou podložku a vymezen hmotnými barevnými liniemi na pomezí 2D a 3D. Dalším krokem směrem k dvojrozměrnému vyjádření byla malba modelů na plátno imitující barvu překližky. Zde se
jedná o určitou iluzi prostoru. Dále byla z obrysu geometrických těles vytvořena papírová (pauzáky) šablona, která v první fázi sloužila jako pomůcka pro malbu. Vznikly tak obrazy, kde tenké linie akvarelové barvy v přesném množství (např. 15 ml, 20 ml) vymezují obrys geometrických modelů. I zde funguje negativní princip – barva (to, co je viditelné) zobrazuje „to“ neviditelné, ale přesto objekt definující. V další fázi procesu Lenka pracovala přímo s pauzákovou šablonou a technikou akvarelu,
kterou dlouhodobě zkoumá. Šablona, která nám definovovala obrysy těles, vytváří nyní v několika průhledných vrstvách tělesa nová, byť ve velmi mělkém prostoru. Barevnost je ještě více eliminována na banální červenou a modrou, na nejzákladnější barevný kontrast. Kromě procesuálnosti je podstatné i použití různých materiálů a technik, které samo o sobě nese obsah.
Význam tušeného meziprostroru/ negativního vymezení by měl vznikat mezi jednotlivými fázemi procesu, ale i mezi jednotlivými formami.
odhmotnění – přiblížení se k myšlence/ ideje.