kurátorka: Lenka Sýkorová

Doprovodný program v sobotu 27. 5. 2017:
14–16:00 výtvarná dílna pro děti, 14–16:00 komentovaná prohlídka k výstavě i k výstavní činnosti Altánu Klamovka

Slovenský umělec Juraj Gábor je absolvent Ateliéru prostorových komunikací+ Antona Čierneho na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Během studia absolvoval stáž na Akademii výtvarných umění v Tallinnu v Estonsku. V roce 2012 se stal laureátem Ceny Igora Kalného Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně a v loňském roce byl finalistou Ceny Oskára Čepana. Jeho tvorba je spjatá s médiem kresby, které využívá pro přepis hmotného i duchovního světa. V rámci tvůrčího procesu pracuje s kresbou jako výchozí výtvarnou technikou pro uchopení technického přepisu prostoru, ale také jako se záznamovým médiem pro zpřítomnění okamžiku. Vedle toho se jedná o umělce, který studuje duchovní a filosofické texty a zabývá se zkoumáním historie umění. Kupříkladu u své monumentální realizace Zrakové pyramidy realizované v roce 2015 v Súlovských vrších na Slovensku zhmotnil ve formě objektu v krajině základ renezanční teorie vidění, který definoval Leon Battista Alberti. Tato site-specific instalace je završením dlouhodobého zájmu autora, prostřednictvím kterého otevírá otázky kolem kontextualizace vidění a vnímání obrazů. Juraj Gábor poodhaluje způsob, jak vzniká obraz v mysli a v konkrétním čase a prostoru, ale současně také jak je možné jej později vnímat v galerii. Práce v galerijním prostoru mu není cizí. V jeho portfoliu výstavních realizací nalezneme projekty, které fungovaly na principu intervence do galerijních sbírek se smyslem předefinování interpretace uměleckého díla a nabídky dalšího způsobu jeho vidění. Mimo základní techniku kresby se vyjadřuje i v dalších médií v performanci, videu, objektu a instalaci.

V Altánu Klamovka se Juraj Gábor pokusil naplnit dvě specifika, které mu galerie nabízí. V prvním kroku si naměřil prostor galerie a v axonometrii jej překreslil na technický výkres v rámci jakéhosi iniciačního rituálu, kdy si detailně prostudoval rámec svého tvůrčího gesta v procesu trvání výstavy. V druhém kroku vstoupil do malé „nepopsané“ bílé místnosti a vytvořil si zde detašované pracoviště – dočasný ateliér pro denní tvoření. Současně si sem přenesl pantograf, který na sobě nese stopy užívaní autorova otce a bratra. Stopy po napínáčkách se mu staly výchozím bodem pro ohledání historie materiálu, která na první pohled není znatelná, ale v rámci vytrvalé a soustředěné práce v pravidelném opakování nabízí prostor pro trojdimenzionální kresbu, kdy autor do míst vpichů bude vsouvat půl milimetrů silné a 6 centimetrů dlouhé grafitové tuhy z technické tužky. Juraj Gábor, jako výtvarník, se tak průběhu výstavy stane obyvatelem altánu a parku Klamovka. V tomto performativním gestu se pokusí zpřítomnit okamžik.

Lenka Sýkorová