Bodymystic – Ateliér tělového designu FAVU

 Marie Zandálková, Dorota Vašíčková, Lenka Klodová, Karolína Kohoutková, Zuzana Krausová, Jana 

Aktuálním tématem projektu Galerijní Laboratoře ve výstavní sezóně 2017 byl vnitřní a vnější exil a motiv uprchlictví jako fenoménu, který demaskuje strach české společnosti před vlivem jiných kultur, kde je silně patrná situace egoistického pohroužení do sebe. Neschopnost přijetí širší zodpovědnosti  a  evropské identity jako znaku rozvinuté společnosti  se jeví  pro český prostor jako fatální selhání nejen politické reprezentace. Atavismy nacionalismu silně rezonující nejen v postkomunistickém prostoru jsou důkazem závažnosti doby, ve které žijeme, ve smyslu  vzrůstajícího  tlaku na  „rozpad“ Evropské unie  takřka v přímém přenosu, a pesimismu, který z takového vývoje nutně vyplývá. Proto jsme se pokusili, byť jsou naše možnosti značně omezeny, reflektovat  závažnost doby v duchu uměleckých strategií vycházejících především z  tzv. new genre public artu či feminismu, kdy je důležitým rozměrem díla aktivismus a zodpovědnost autora, kdy se umělci  vyjadřují přímo k aktuálnímu dění ve společnosti. Proto jsme zprostředkovali subjektivní pohled autorů, kteří nejsou lhostejní  ke   xenofobní atmosféře v České republice a   pracují se sociálním či politickým kontextem. Touto tématikou  se zabývaly  zejména výstavy  Kurta Gebauera, Aleny Foustkové a Otylie Diatkové. Širší souvislost mezi ekologickými změnami a migrační vlnou bylo možné vnímat v instalaci Barbary Benish. Motiv dvojí  identity byl reflektován v druhém plánu ve výstavě Cristiana del Risca. Byly také představeny dva studentské projekty ve spolupráci s kreativním modulem FHS UK, šlo o výstavy Kaoru Ishidy a Atonie Zichové. V rámci   doprovodného  programu během vernisáží vystoupili umělci s podobnou zkušeností nebo viděním světa jako jejich kolegové, zazněla hudební vystoupení skupin DekadentFabrik a Zuby Nehty či Jaroslava Hutky. Dále to bylo autorské čtení   básnířky Renaty Bulvové a přednáška lingvistického antropologa Tomáše Samka. Během výstavní sezóny došlo k několika nečekaným zvratů. Každá výstava je určitým druhem experimentu, interakcí s otevřeným koncem, nikdy nevíte, jak to dopadne. Během léta probíhala kolem galerijní kaple rekonstrukce, kdy galerie chvílemi působila jako izolovaný ostrov, obklopený výkopy a hromadami zeminy. Především díky výstavám Barbary Benish a Kurta Gebauera došlo k  silné mediální odezvě. Byl to zejména článek v Lidových novinách a reportáž na ČT ART o výstavě Kurta Gebauera  Kde domov můj.  Dále pak jsme zaznamenali soustavnou mediální péči ze strany manželů Koníčkových, kteří skoro každou výstavu popularizovali na svém webu www.-kulturaok-eu.cz. Proto bychom chtěli  všem poděkovat za jejich  skromný a  laskavý přístup odpovídající jejich profesionálním kvalitám. Nicméně došlo i k jevu opačnému, konfliktnímu, kdy se autor  začal dožadovat těsně před vernisáží pojištění na jím vystavená díla, což projekt Galerijní Laboratoře nemůže v tomto výstavním formátu nabízet. Dohrou tohoto extempore bylo, že bez vědomí zástupců galerie došlo k odvezení výstavy a poškození pověsti projektu u místního zastupitelstva. Projekt Galerijní Laboratoře tuto výstavu neuvádí, protože vystavujícími nebyl pochopen a respektován rámec projektu. V rámci uzavření výstavního cyklu dojde k performanci Bodymystic studentů Ateliéru tělového designu Lenky Klodové z brněnské FAVU. Zaměření tohoto ateliéru koresponduje s motivem aktivismu v současném umění vycházejícího z feministického diskurzu, kdy se aktuálně jedná o jediný ateliér v rámci českých vysokých škol výtvarného zaměření, kde se i z formálního hlediska navazuje na tradici body artu. V pojetí výuky lze vnímat i četné přesahy směrem k lidsko-právní, sociální či politické oblasti. Vztah vizuálního umění  k širšímu celku společnosti tak může sloužit jako inspirace k zamyšlení nastupující generace umělkyň a umělců. V rámci uzavření výstavní sezóny vystoupí také česká prozaička, emigrantka a taxikářka z New Yorku Iva Pekárková se čtením svých posledních textů.