Anežka Kovalová: Zastavení v čase

Výstava obrazů a kreseb Anežky Kovalové uvádí diváka do světa, v němž vládne harmonie, klid a smíření. Žije a tvoří společně se svým manželem Miroslavem uprostřed přírody na kraji vesničky Sobotín. Domek, kde tvořil již její otec sochař Jiří Jílek je louka, hraničí s potokem, takže je možné naslouchat jeho zpěvu ve dne i v noci.

Zde vede Anežka dialog s přírodou, s nebem i s prostými věcmi života. Její dílo hovoří o intimitě domova a předmětech, které k němu patří, i o proměnách, které se v průběhu času odehrávají v krajině. Sleduje růst stromů, jejich kmeny, koruny, dozrálé plody jako doklady opakujícího se koloběhu času. Žasne nad křehkou krásou květin, dívá se na ně jako na vzácný šperk. Přemýšlí i o tom, jak se věci mění v průběhu času, vlivem téměř nepostřehnutelných změn způsobených třeba jen jiným dopadem světla, nebo co vše může značit prostý tvar kruhu. V zorném poli nechybí ani člověk, v jehož tváři se pročítá k jeho osudu. Nic není vybráno náhodně, vše o čem svědčí, podléhá řádu, tak jako noc, která přichází po dni.

Anežka se společně s manželem podílí na přípravě výstav v galerii Jiřího Jílka v Šumperku, jejíž dramaturgie dává nahlédnout i do tvorby zapomínaných umělců. Věková hranice je široká, objevují se i mladí, jejichž úcta k přírodě i k životu je obdivuhodně čistá.

Kurátorka: Miroslava Hlaváčková

Foto: Pavel Mikeska