Tomáš Pavlacký – I´M M O R T A L B L O B

V této instalaci se zabývám specifiky putování digitální informace. Exaktně popisného záznamu reality pořízeného člověkem, pozorujícím a utvářejícím své, nejen bezprostřední okolí. Záznamu, jež podléhá kompatibilním pravidlům virtuálního světa rychlých informačních přesunů. Bleskový přesun informace si žádá určitých změn její struktury na cestě z bodu „A“ do bodu „B“, načež v cíli, ačkoli pozměněna, musí vyjadřovat stále to, co na začátku. Můj zájem zde tkví právě v oné chvíli změn struktur, která je pro mne zajímavá vnitro informační „Silent Post“, na jejíž konci nemusí být nutně vše jako na začátku.

Vizualizuji zde některé zástupné modely. Dobře čitelné důkazy ohýbání, destrukce a zpětné stavby bitových řečišť, jejichž výsledkem je, při vší té snaze poskládat zpět v minulosti zachycenou realitu, kolaps. Kdo je schopen ale posoudit výslednou dekonstrukci reality jsme jen my, nikoli software – ten nám poskytl to nejlepší, co bylo v jeho silách a co on sám považuje za relevantní výsledek, jež nám ještě může expedovat. A to s předpokladem, že čitelnost zůstává zachována. Tuto událost zde manifestuji na sochách, které jsou výsledkem zhmotnění jednoho typu digitální chyby, která může být poměrně častým důsledkem kompresí dat ve videosouborech. S nadsázkou tento jev přirovnávám k práci Giuseppe Fiorelliho, kdy v druhé polovině 19. stol. v pozůstatcích antických Pompejí poprvé nalil sádru do dutiny po lidském těle. V mé práci se totiž jedná o jakési algoritmické, bitové vylévání prostoru po zaniklé informaci.

I´m mortal blob / imortal blob – Vše se odehrává na základě křehkosti existence drobných sdělení, jejich shluků, zániků a změn. Jejich čitelnosti, přenesení významů, procesem mezi přijímáním a vysíláním zprávy, a také o rozmanitosti důsledků. Na jedné straně jsme pouhé smrtelné skvrny, ve stejném momentu ale také nezanikající datový typ blíže nespecifikovaných binárních dat v databázi – „Binary large objects“ (blob) a jakákoli forma naší budoucí, či minulé neexistence je možná.

Text: Tomáš Pavlacký

https://industra.space/