Hranice stínu

Vystavující: Klára Doležálková, Bohdan Dušek, Tomáš Hercog, Martin Herold, Eliška Koryntová, Lenka Kubelová, Kristina Láníková, Matěj Pospíšil, Marie Roztočilová Larroa, Johana Střížková, Dorota Špinková, Vladimír Turner, Michal Ureš, Vojtěch Veškrna, Eliška Vrbová, Kateřina Zochová

Abychom porozuměli věcem, významům, světu i umění, vytváříme si určitá ohraničení, která nám umožňují vymezit se vůči vnějšku, ostatnímu, a zároveň definovat podstatu sledovaného. Tvarujeme si svět tak, abychom ho pochopili a zároveň byli schopní tento náš pohled sdílet s ostatními lidmi. Důležitá je tedy jasnost, srozumitelnost a nejlépe pravdivost formulací a tvarů jsoucen. Myšlenky i obrazy se ukazují v jasném světle, jednotlivosti se skládají v pravidelné celky, vše má své místo a řád. I stín je jedním z elementů, který pomáhá tuto skutečnost správně tvarovat.

Stačí však udělat krok stranou, porušit nastalý řád nepatrným pohybem a vše je jinak. Vybudovaná ohraničení ztrácejí svá opodstatnění, lad je vytřídán chaosem. Myšlenky, významy a obrazy se pokrucují, znejasňují a zatemňují. Kontury stínu přestávají být zřetelné – zdroje světla, které formovaly tvary věcí, nejsou určitelné. V některých okamžicích jsme oslněni přívalem prudkého toku světla, nevidíme nic. Stín se vytratil, rozplynul se v nastalém prostředí. Znenáhlu se však vynořuje, zahaluje mlhavým oparem vše, co je v našem zorném poli. Ztrácíme jistotu o barvách a tvarech; stín se osamostatňuje, stává se přízrakem, fantomem. Jeho zesílením nastane tma a opět nevidíme nic. Zbývají nám jen abstraktní myšlenky, sny a vzpomínky, které po svém formují toto nejasně definované a neohraničené pole. Rozplynutí kontur a omezená viditelnost jako prostředek k fantazijním představám.

Kurátorka: Tereza Špinková

Výstava proběhne na zámku Valeč během festivalu Povaleč
www.povalec.cz